Výběr plastového laboratorního vybavení se správnou chemickou kompatibilitou

Od společnosti DWK Life Sciences

Plastové produkty jsou pro různé laboratorní procesy potřeba, nejprve je však nezbytné porozumět chemické kompatibilitě plastů – jejich fyzikálním vlastnostem a tomu, jak ovlivňují kompatibilitu s chemikáliemi, se kterými přijdou do kontaktu.

Tento článek poskytuje přehled nejběžnějších typů plastových produktů používaných v laboratorním prostředí, shrnutí klíčových vlastností každého z nich a rady, pro které látky jsou z hlediska správné chemické kompatibility nejvhodnější a pro které nejméně vhodné.

Polypropylen (PP)

Polypropylen, často zkracovaný na PP, je průsvitný tuhý polymer, který dokáže odolávat teplotám mezi −20 až +135 °C. Díky své robustní povaze se obvykle používá pro výrobu široké škály laboratorních předmětů, jako jsou například kádinky, lahve, džbány a válce. Protože je autoklávovatelný při teplotě 121 °C, předměty vyrobené z tohoto materiálu lze nejen sterilizovat, ale lahve a nádoby z tohoto materiálu lze použít i k podpoře sterilizace obsahu uvnitř. Tento materiál má vynikající chemickou odolnost vůči řadě látek včetně několika kyselin, např. kyseliny salicylové, kyseliny sírové a slabších koncentrací kyseliny chlorovodíkové. Existuje však řada látek, pro které není vhodný, včetně toluenu, acetonu, nitrobenzenu a benzenu.

Polytetrafluorethylen (PTFE)

Polytetrafluorethylen, často zkracovaný na PTFE, je neprůhledný tuhý polymer s mnohem větším rozsahem pracovních teplot než všechny ostatní plasty, protože jej lze použít v rozmezí −200 až +260 °C. Má bezkonkurenční odolnost vůči téměř všem chemikáliím, proto je ideálním materiálem pro nejnáročnější uživatelské aplikace. Tento materiál se obvykle používá k výrobě lahví, kádinek a míchadel pro použití v náročnějších laboratorních aplikacích.

Perfluoralkoxyalkan (PFA)

Perfluoralkoxyalkan, často zkracovaný na PFA, je průsvitná pružná forma PTFE. Má stejné hodnotné vlastnosti jako výše uvedený PTFE, ale díky své čirosti a pružnosti je ideální pro výrobu lahví, typicky lahví používaných pro analýzu stopových kovů.

Nízkohustotní polyetylen (LDPE)

Nízkohustotní polyetylen, často zkracovaný na LDPE, je průsvitný poddajný polymer s úzkým teplotním rozsahem −50 až +80 °C, proto je pro autoklávování nevhodný. Díky své flexibilitě jsou produkty z tohoto materiálu prakticky nerozbitné. Je ideální pro použití tam, kde je potřeba pružný produkt, jako jsou střičky a jiné dávkovací lahve. Má dobrou odolnost vůči většině chemikálií, existuje však řada látek, pro které není vhodný, včetně hexanu a benzenu.

Vysokohustotní polyetylen (HDPE)

Vysokohustotní polyetylen, často zkracovaný na HDPE, je průsvitný polymer, který je na rozdíl od LDPE mnohem tužší. Je vhodný pro použití při teplotách v rozmezí −100 až +120 °C a stejně jako plastové produkty z LDPE jej nelze autoklávovat. Má dobrou chemickou odolnost a díky vysoké pevnosti v tahu je velmi pevný. Často se používá na výrobu pevných lahví.

Polymethylmethakrylát, akryl (PMMA)

Polymethylmethakrylát či akryl, často zkracovaný na PMMA, je transparentní tuhý polymer s úzkým teplotním rozsahem mezi −60 až +50 °C, který taktéž nelze autoklávovat. Má pouze střední chemickou odolnost (není vhodný například pro použití s butylacetátem a acetonem), ale je velmi pevný a obvykle se používá pro výrobu štítů pro ochranu před zářením, kde je vyžadována vynikající viditelnost a ochrana.

Polymethylpenten (PMP, TPX)

Polymethylpenten, často zkracovaný na PMP nebo TPX, je transparentní tuhý polymer. Má nízkou hustotu a vysokou čirost a často se používá při výrobě plastového laboratorního vybavení, například kádinek a válců, kde je vysoká čirost obzvláště výhodná. Má široký teplotní rozsah −180 až +145 °C, a je tedy autoklávovatelný při teplotě 121 °C. Má dobrou až vynikající chemickou odolnost, nicméně u řady látek, například benzenu, je stále vhodná opatrnost.

Polystyren (PS)

Polystyren, často zkracovaný na PS, je křehký transparentní tuhý polymer. Má úzký teplotní rozsah mezi −40 až +90 °C, nelze jej proto autoklávovat. Má však vynikající čirost a často se používá k výrobě lékařských nádob a tub, kde je důležitá viditelnost obsahu. Má pouze střední chemickou odolnost, ale může být použit pro určité kyseliny, včetně nižších koncentrací kyseliny sírové.

Polykarbonát (PC)

Polykarbonát je transparentní tuhý polymer s širokým teplotním rozsahem mezi −135 až +135 °C a je tedy autoklávovatelný při teplotě 121 °C. Má střední chemickou odolnost, ale především má vysokou rázovou pevnost, a proto se obvykle používá k výrobě ochranných štítů a dalších podobných ochranných prostředků. Při použití tohoto polymeru s řadou látek je nutná opatrnost, protože má pouze střední chemickou odolnost, takže jej nelze použít například s vysoce koncentrovanou kyselinou sírovou nebo acetonem.

Polyvinylchlorid (PVC)

Polyvinylchlorid je polymer s jedním z nejužších teplotních rozsahů plastových produktů, které se v laboratoři běžně vyskytují, mezi −25 až +70 °C. Není tedy autoklávovatelný. PVC má střední chemickou odolnost a může být buď tuhé, nebo pružné, barevné, nebo čiré. Obvykle se používá pro laboratorní podpůrné produkty denní potřeby, například podnosy a žlaby.